Jonathan Nuñez, frontman amerických TORCHE prohlásil v jednom z nedávných rozhovorů, že on a jeho druhové se chtějí hudbou především bavit a že si i přes veliký úspěch předchozí řadovky „Meanderthal“ (2008), který je mimochodem poměrně zaskočil, kapela bude nadále tvořit tak, jak sama uzná za vhodné. Nepodléhat tlaků fanoušků ani vydavatele je jistě předsevzetí velice pěkné a tihle chlapíci z Miami rozhodně nejsou první, kteří si jej dali, ale s jeho dodržováním to v mnoha případech už bývá ošidné.
Trio z prosluněné části Spojených států však zatím stojí nohama pevně na zemi a dokáže si své posluchače hýčkat, aniž by jim muselo servírovat pokračování dva roky úspěšného alba. Aniž by bylo nutno podrobit zaběhané schéma výraznější revizi, skrývá velmi vtipně a neotřele provedený obal ve formě obálky milostného dopisu osmičku pro kapelu již typických skladeb, které se svým výrazem oproti zdařilému předchůdci posouvají ještě více směrem k rockové rozjařenosti. TORCHE se nikdy nebrali příliš vážně a tomuto krédu zůstávají i nadále věrni. Zároveň se však snaží ctít i svoji druhou zásadu, a tou je nestát na místě a snažit se naplno využít prostředků, které nabízí vše, co je alespoň nějakým způsobem spojeno se slovem rock. Jejich nové skladby jsou oproti těžkotonážnímu „Menaderthal“ o poznání uvolněnější, vzdušnější a chtělo by se říci, že i o špetku přímočařejší.
Jestliže jsem si před více než dvěma lety v recenzi pomáhal přirovnáním k HELMET, tak na tomto tvrzení nemám nejmenšího důvodu cokoliv měnit. Platí to možná ještě ve větší míře, než kdy předtím. Skladby z tohoto dvacetiminutového mini totiž v mnoha aspektech upomínají na typickou dravost a kompoziční postupy HELMET. K těm by se ještě dala přidat i divokost a nepředvídatelnost věčných inspirátorů podobných kapel – MELVINS. To všechno jsou však jen opěrné body pro se svěží tvorbou tohoto tria nezasaženého posluchače.
„Songs For Singles“ je jeden krátký a intenzivní hudební mejdan určený především pro otevřenější konzumenty kytarové muziky. Osmička energií nabitých skladeb, zakončená rozjařenou melodickou linkou v závěrečné „Out Again“, je výmluvnou ukázkou hyperaktivního tvůrčího ducha, který ovládá vše, co TORCHE dělají. Nezbývá nic jiného, než věřit, že jim jejich zásady, přístup a především nápady vydrží co nejdéle.